Esenbák a Frank Sinatra
Moji vnitřní svobodou nemohlo nic otřást. A předměty? Co jsme chtěli, jsme si dokázali opatřit. I když to nebylo zrovna snadné. Tak třeba muziku. To sice není předmět v pravém smyslu toho slova, ale nevadí...
.***
„No vida,“ řekne praporčík Vaněk, když vstoupím do služebny místního oddělení VB.
„Dobrý den,“ řeknu a posadím se na židli, na kterou pan Vaněk ukáže.
Sedíme teď proti sobě. Mezi námi je otřískaný psací stůl. A na něm stejně vyžilý psací stroj.
„Vidím, že budu muset promluvit s tvým tátou. Mám tě tu v krátké době už po třetí, chlape,“ zasune do stroje list papíru.
Zapomněl jsem říct, že kromě esenbáka je pan Vaněk také cvičitelem psů v místním kynologickém spolku, kam chodíme s naším kníračem. Jo a taky táta Kristýny.
Snažím se vypadat zkroušeně.
„No jo,“ řekne a vypočítává na prstech. „O prázdninách zapálená louka s výjezdem hasičů.“
To Zdenda. Z legrace zapálil suchou trávu na jezeďácké louce a hned ji zase uhasil. A pak znovu. Ale potřetí to nechal rozhořet moc. Já a Arnošt jsme mu pomáhali hasit, ale už to nešlo. Někdo zavolal hasiče.
„Pak rybaření bez povolení,“ pokračuje.
To jsme s klukama chytili pstruha do láhve od okurek a ten blbec Jarda se s ním pochlubil panu Večerkovi, který stál celý den u splavu s udicí a nic nechytil. A ještě se mu posmíval. No a ten nás za to napráskal.
„A teď tohle...,“ listuje v papírech, načež se přísně zeptá: „ Znáš Alfonse Vrbovce, z Hradce Králové?“ „Ano,“ hlesnu.
„Jak jste se seznámili?“
„No tak seznámili... on si dal inzerát do Mladé Fronty, že nahrává různý elpíčka. Jedno za deset korun. A jelikož je to kousek, tak...“
„A kolik ti jich nahrál?“
„To už fakt nevím. Na jeden pásek se vejdou tři...“
„Kolikrát jsi mu ten pásek poslal?“ ptá se pan Vaněk a já mlčím. To si už opravdu nepamatuji.
Vytahuje obřadně ze stolu svazek jakýchsi papírků. Jsou to podací lístky z pošty. Pan Vrbovec si je asi schovával, dojde mi.
„Nuže?“ zamává svazkem směrem ke mně.
„Tak třeba třicetkrát?“ řeknu nejistě.
„Jo, to by mohlo být,“ připustí. „ Takže krát tři a jsme někde kolem stovky. Takže jsi mu zaplatil asi tisíc korun. Je to tak?“
„Je, pane Vaňku.“ Bylo to o dost víc, protože jsem posílal několik pásků najednou.
„A peníze jsi posílal složenkou nebo s těmi pásky?“
„S pásky.“
„Proč? Žádal tě o to?“
„Nechtělo se mi stát na poště dvě fronty,“ zalžu, protože pan Vrbovec o to opravdu žádal.
„Ty nevíš, že je to zakázané?“
A proč mu teda ten inzerát otiskli? Pomyslím si, ale radši mlčím.
Praporčík Vaněk, který vše pečlivě zapisoval, vytáhne papír ze stroje.
„Přečti si to a podepiš to, chlape. Zatím tě vedu jako svědka. Doufám, že to tak zůstane.“
„Tak na shledanou,“ mám se k odchodu.
„Počkej,“ řekne praporčík, vstane od stolu a přistoupí ke mně. Podívá se kolem, jako by se chtěl ujistit, že jsme sami a zeptá se tiše: „A Franka Sinatru, máš?“
„To ne, pane Vaňku. Jenom rock...“ odpovím a mrzí mě, že si u něj neudělám oko.
„Hmm... škoda.“
„Ale kdybyste chtěl, tak...“ napadne mě.
„Hele, hele, už radši běž,“ přeruší mě. „ A ať se napříště vídáme zase jenom na cvičáku!“
Pozn.:
A tak si nakonec poslechněme toho Franka Sinatru. Je to má nejoblíbenější a hodí se sem. Ale pozor na úder nostalgie! Frank tady míří přímo na solar. Přece jen býval také boxerem!
Miroslav Pavlíček
Dopis americkému velvyslanectví
Co takhle napsat dopis americkému velvyslanectví? Proč ne - jen tam napiš. A tak jsem tam napsal...
Miroslav Pavlíček
Panis angelicus
Možná ty vojáky považujete – jako já – za hrdiny, bránící náš způsob života, naši kulturu. Je však možné, že se přikloníte k mínění, že jde o agresory, rozsévající smrt a utrpení na nevinné lidi tam, kde nemají co dělat.
Miroslav Pavlíček
Život vojenský - život veselý
Ovšem pouze tehdy, není-li zrovna válka. Je-li válka, to pak život nemá žádný smysl, ani cenu. A nejen vojenský a nejen život. Ani láska, ani východ slunce, ani rozkvetlý šeřík, prostě vůbec nic. Kdo to kdy pochopí?
Miroslav Pavlíček
O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti
Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.
Miroslav Pavlíček
Konexe
Pokud chcete být úspěšní v byznysu, musíte budovat konexe. Něco v tom smyslu říká nějaký pan Richard Branson (a je tím tapetován internet). Jako by to dávno nevěděl každý. Ač nepravděpodobné, stalo se tak Léta Páně roku onoho.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Vadná krev zabila v Británii tisíce lidí, vlády to chtěly utajit, tvrdí vyšetřování
Kvůli kontaminované krvi se v Británii mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes 30...
Prokurátor soudu v Haagu požádal o zatykače na Netanjahua a lídry Hamásu
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan v pondělí požádal o vydání...
Při výkopu před kulturním domem ve Frýdku-Místku se našly lidské kosti a bota
Během výkopových prací v prostoru před bývalým Kulturním domem Válcoven plechu ve Frýdku-Místku...
Za Třincem havarovalo osm aut, včetně nákladních. Provoz na Slovensko stojí
U Bystřice na Frýdecko-Místecku došlo v pondělí odpoledne k hromadné dopravní nehodě. Podle...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...