Osud přeje připraveným (Mood Indigo)
Den před existenčním zápasem s lídrem soutěže si ředitel fotbalového klubu Rapid pozval kouče Amlera. Po sérii proher, kdy se tým usadil na sestupovém místě, se nedalo očekávat příjemné setkání.
***
Jak už to často bývá, média jsou informována dřív a lépe, než ten, koho se věc týká. A tak si i kouč Amler mohl o své nerůžové budoucnosti přečíst v novinách již cestou do centrály klubu v bistru, kde se zastavil.
Noviny citovaly majitele klubu, který měl v rozhovoru (byl to ovšem spíš monolog) s ředitelem klubu prohlásit:
***
Adolf Amler vystoupal po důvěrně známém schodišti secesního domu, kde sídlila generalita sportovního klubu Rapid. Než stačil zazvonit, masivní dveře se otevřely a sekretářka ho uvítala zbytečnou větou:
Ředitel ukázal na židli na druhé straně širokého stolu.
"Pokud opět prohrajeme" pokračoval ředitel po dramatické pauze, "znamená to sestup a vaše pozice se stane neudržitelnou… To jistě chápete"
"To jistě… ale my tentokrát vyhrajeme" odpověděl Amler.
Ředitel se nevesele usmál:"Rád bych vám věřil. Ale stojí proti vám mužstvo, které letos ztratilo pouze jeden bod!“
„Tak zítra ztratí tři další“ řekl Amler.
„Bude těžké naše kluky motivovat… No, držím palce“ zakončil ředitel.
***
Kouče Amlera čekala bezesná noc, plná přemýšlení. O sestavě, taktice a motivaci.
***
Na druhý den, před zápasem vrazil do kabiny jako uragán.
A pokračoval: „Takhle chcete vyhrát? Takhle se chcete zachránit?! Zatím je to přece nula nula, ne? Tak se vzchopte!!!
A pak řekl už klidným, ale odhodlaným hlasem:
"...hodím mincí…a to třikrát za sebou...Jestli padne pokaždé lev, tak vyhrajeme!“ řekl tónem, který nepřipouštěl pochyby.
Mince vylétla vzhůru a zaleskla se v slunci, které pronikalo do kabiny malými okny pod stropem.
Padl lev.
Hodil podruhé a zase padl lev.
Když vrhnul peníz potřetí, napětí přítomných bylo přímo fyzicky cítit.
Chytil klesající minci a přirazil ji na hřbet levé ruky. Všichni se tísnili kolem něho.
Zvedl ruku… a byl tam lev!
Hráči se po sobě podívali. Pak kapitán začal s válečným pokřikem, který byl po minulých prohrách téměř zapomenut a všichni se nadšeně přidali.
Pak vyrazili, za vzájemného povzbuzování, plni důvěry a odhodlání na trávník.
***
Druhý den seděl Amler opět v ředitelově kanceláři.
„Blahopřeji, Amlere, jsme zachráněni. A vy také…Kdo by to řek?“ Ředitel se naklonil blíže: „Ale měl jste štěstí. Představte si, kdyby vám ten lev nepadl! To by bylo pro psychiku mužstva hrozné. Hrál jste vabank. A to já nemám rád.“
Řekl Amler a pak dodal s úsměvem:
„A já také“ a podal řediteli minci. Ten zvedl nechápavě obočí, když ji však prohlédl, podíval se s úžasem na Amlera. Mince měla na obou stranách lva…
***
NIkol a Fabián jsou dva mladí lidé. Řekněme studenti. On je skvělý sportovec, ona hraje krásně na klavír.
"Dobrá motivace! To poradím našemu tréňovi," zasmál se Fabián.
Nikol se zeptala: "Kdo vlastně vytváří osud?"
Pozn.: Volně inspirováno knihou Tony de Mello - Zpěv ptáka.
Miroslav Pavlíček
Život vojenský - život veselý
Ovšem pouze tehdy, není-li zrovna válka. Je-li válka, to pak život nemá žádný smysl, ani cenu. A nejen vojenský a nejen život. Ani láska, ani východ slunce, ani rozkvetlý šeřík, prostě vůbec nic. Kdo to kdy pochopí?
Miroslav Pavlíček
O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti
Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.
Miroslav Pavlíček
Konexe
Pokud chcete být úspěšní v byznysu, musíte budovat konexe. Něco v tom smyslu říká nějaký pan Richard Branson (a je tím tapetován internet). Jako by to dávno nevěděl každý. Ač nepravděpodobné, stalo se tak Léta Páně roku onoho.
Miroslav Pavlíček
Smrt na plese
"Rychle, pusť si rádio!" "Co se děje, vole? Rusko napadlo Ameriku? Nebo Amerika Rusko? Nebo Číňani přistáli na Měsíci?"
Miroslav Pavlíček
Noty
Zpívat podle not je žádoucí. Vždycky bylo. Zpívej podle not (schválených, rozumí se) jednohlasý chorál a budeš "zolát". Ale někdy se to může zvrtnout, jako když Michou vysypal obsah králíka do záchodu. Tak pozor na to!
Miroslav Pavlíček
Byl to dobrý rok
Ten, kdo si ztěžuje na svět, tím odhaluje své vlastní uvěznění ve světě. Postoj pramenící z vděčnosti je blažeností (Mooji)
Miroslav Pavlíček
Dluh
Běda mně hříšnému, jsem dlužen každému a nejvíc jednému - Pánu Bohu svému. (Bohuslav Martinů: Kytice/ lidová poezie)
Miroslav Pavlíček
Proč?
Proč lidé sahají ke krajním řešením, která se zdají být zbytečná? Ostatně i já sám jsem chtěl kdysi vstoupit do Cizinecké legie. Proč? To si nechám pro sebe. Tváří v tvář hlídkujícímu legionáři v Aubagne jsem však ztratil odvahu.
Miroslav Pavlíček
Helgoland a já. Já?
18. dubna 1945 bombardovalo ostrov Helgoland 1000 letadel. 18. dubna 1947 explodovalo v podzemí pevnosti 6000 tun trhaviny. Ostrov měl navždy zmizet z povrchu zemského. Nestalo se. Příroda – jako vždy – nakonec zvítězila.
Miroslav Pavlíček
Haiku, má láska
Východ si podává ruku se Západem. Tak je to správné. Tak to má a musí být. A tak to také bude.......
Miroslav Pavlíček
Špion
Slovo „konspirace“ se dnes používá téměř výhradně ve formě adjektiva a to ve spojení „konspiračni teorie“. A tak je pak - kromě skutečných konspiračních teorií - označován každý názor, který není v souladu s názorem oficiálním.
Miroslav Pavlíček
Říjen 1968 (stará fara v M.)
Dnes je opět - možná víc než kdykoli jindy během našich životů - zřejmé, že tou nejdůležitější věcí na světě je mír.
Miroslav Pavlíček
Panu učiteli (paní učitelce) s láskou
Na všechny své pány učitele a paní učitelky vzpomínám s úctou, láskou a s úsměvem v duši. Měl jsem štěstí.
Miroslav Pavlíček
Vilém
Většina z nás žije v přízemí svého života. Ovšem názory na to, kde a co jsou ta jeho vyšší patra se velmi liší.
Miroslav Pavlíček
Rusofil
Dnes je ovšem v módě spíš "rusofob". Nebo třeba ještě výstižněji "ruso-hater"? Ale co dělat s rusofilem?
Miroslav Pavlíček
Proč je chůze (zvláště pro nás boomery) mnohem lepší než běh?
Protože je tenis buržoazní sport? No, trochu to s tím také souvisí, ale důvody jsou přece jen jiné...
Miroslav Pavlíček
Tři erotické symboly Prahy
Nedávno mě zadržela jakási ochranka, za asistence státní policie u izraelského velvyslanectví. Důvodem bylo, že jsem si mobilem fotografoval regulační stanici plynu, která je naproti budovy ambasády.
Miroslav Pavlíček
Práskač
Jarek Nohavica oslavil nedávno sedmdesátiny. Já znám jenom dvě jeho písně. Ale ty stojí za to. Hlavně "Těšínská". Je to takový židovský klezmer. Ono se o tom Nohavicovi říká ledasco.
Miroslav Pavlíček
Ó ty ženy!
Tohle a podvraťáci?! Tak to jste vedle, pane. A je vidět, že tomu vůbec nerozumíte. V takovém případě byste se ale mohl stát radním pro kynologii. Že nic takového neexistuje? Tak to založíme. Nějak ty peníze "zdělat" musíme, ne?
Miroslav Pavlíček
Ten, kdo včas bitvu vzdává
Největším uměním bojovníka je včas bitvu vzdát a zachránit co se dá. On totiž život a jeho skutečný smysl je mnohem víc, než jakési hodnoty vynalezené lidským rozumem, který se tak často mýlí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |