O jednom zpěvákovi 2
Nedávno jsem se dočetl o smrti zpěváka KN. Poněkud opožděně, protože zemřel už před pár lety. Dožil se krásného věku 86 let; tedy pokud závodíme, kdo tu vydrží déle.
***
Je to už dávno, počkejte kolik – no hodně dávno. Byl jsem tenkrát student, který přišel z malého města do Prahy a byl z toho tak trochu paf. Užíval jsem možností, které velkoměsto nabízelo. A bylo z čeho vybírat!
Tak třeba opera.
Toho večera dávali Pucciniho Bohému ve Smetanově divadle, dnes se to jmenuje Státní Opera. Pozornost všech byla upnuta k vzácnému hostu: v roli Rudolfa totiž tehdy exceloval jedinečný Peter Dvorský. To napětí plného sálu, čekajícího na slavnou árii „Che gelida manina…“(Peter zpíval v Italštině), bylo úplně hmatatelné. A když vystřelil ono vysoké cé ve slově „speranza“ (naděje), myslel jsem, že divadlo spadne.
Ale je spravedlivé zmínit i KN v roli Marcella. Byl skvělý. Já jsem si ho všímal také proto, že jsem měl lístky na písňový koncert, který se konal hned následující den a kde měl zpívat, mimo jiných sólistů Národního divadla, právě také KN.
Druhý den jsem mrznul na kopci v Motole, kde jsme měli vojenskou přípravu a těšil jsem se na večer. Už abych seděl v teple koncertní síně.
Koncert se opravdu vydařil. Ale místo KN zpíval jiný barytonista.
A co víc - KN nadobro zmizel z programů Národního divadla. To bylo sice divné, chvíli mi to vrtalo hlavou, ale měl jsem jiné, důležitější starosti a zájmy, tak jsem to pustil…
Asi za 5 let, když už jsem byl ve svém prvním zaměstnání jsem jezdíval služebně do jednoho krajského města, kde byla opera. Jednou jsem tam zašel na představení svého oblíbeného Evžena Oněgina. A kdo myslíte, že zpíval tu krásnou árii o lesku a marnosti velkého světa?
No jistě - KN. A skvěle. Měl úspěch skoro jako tenkrát Peter Dvorský. Když jsem se ptal jedné znalé místní kolegyně, jak se tam KN vzal, nevěděla. Objevil se asi před rokem a lidé si ho ihned zamilovali. Měnili si kvůli němu i předplatné.
***
Tady by mohl příběh skončit. V nekrologu nebylo o jeho náhlém odchodu z Prahy ani slovo. Jako by bylo naprosto běžné, že se zpěvák na vrcholu sil (a jdoucí z role do role) sebere a odejde z Národního někam na oblast. Kdyby v tom byla politika, tak by to tam jistě bylo náležitě „zhudebněno“, řekl bych.
***
Když jsem na toto téma zavedl řeč se svou tetou, někdejší pravidelnou a dobře informovanou návštěvnicí koncertů a divadelních představení, byla už velmi stará a nikam nevycházela. Vzpomněla si na případ jednoho zpěváka Národního divadla, kterého policie zatkla bezprostředně po představení. Ani se nestačil odlíčit. Důvodem prý bylo… padělání peněz! Absurdní. Jestli to byl KN nevěděla, doba události i další okolnosti by tomu ovšem nasvědčovaly. Ale na tom nezáleží. A dnes už vůbec ne.
***
Život se však někdy ubírá klikatými cestičkami.
Krásně to napsal Nikolaj Vasiljevič Gogol.
Miroslav Pavlíček
Život vojenský - život veselý
Ovšem pouze tehdy, není-li zrovna válka. Je-li válka, to pak život nemá žádný smysl, ani cenu. A nejen vojenský a nejen život. Ani láska, ani východ slunce, ani rozkvetlý šeřík, prostě vůbec nic. Kdo to kdy pochopí?
Miroslav Pavlíček
O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti
Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.
Miroslav Pavlíček
Konexe
Pokud chcete být úspěšní v byznysu, musíte budovat konexe. Něco v tom smyslu říká nějaký pan Richard Branson (a je tím tapetován internet). Jako by to dávno nevěděl každý. Ač nepravděpodobné, stalo se tak Léta Páně roku onoho.
Miroslav Pavlíček
Smrt na plese
"Rychle, pusť si rádio!" "Co se děje, vole? Rusko napadlo Ameriku? Nebo Amerika Rusko? Nebo Číňani přistáli na Měsíci?"
Miroslav Pavlíček
Noty
Zpívat podle not je žádoucí. Vždycky bylo. Zpívej podle not (schválených, rozumí se) jednohlasý chorál a budeš "zolát". Ale někdy se to může zvrtnout, jako když Michou vysypal obsah králíka do záchodu. Tak pozor na to!
Miroslav Pavlíček
Byl to dobrý rok
Ten, kdo si ztěžuje na svět, tím odhaluje své vlastní uvěznění ve světě. Postoj pramenící z vděčnosti je blažeností (Mooji)
Miroslav Pavlíček
Dluh
Běda mně hříšnému, jsem dlužen každému a nejvíc jednému - Pánu Bohu svému. (Bohuslav Martinů: Kytice/ lidová poezie)
Miroslav Pavlíček
Proč?
Proč lidé sahají ke krajním řešením, která se zdají být zbytečná? Ostatně i já sám jsem chtěl kdysi vstoupit do Cizinecké legie. Proč? To si nechám pro sebe. Tváří v tvář hlídkujícímu legionáři v Aubagne jsem však ztratil odvahu.
Miroslav Pavlíček
Helgoland a já. Já?
18. dubna 1945 bombardovalo ostrov Helgoland 1000 letadel. 18. dubna 1947 explodovalo v podzemí pevnosti 6000 tun trhaviny. Ostrov měl navždy zmizet z povrchu zemského. Nestalo se. Příroda – jako vždy – nakonec zvítězila.
Miroslav Pavlíček
Haiku, má láska
Východ si podává ruku se Západem. Tak je to správné. Tak to má a musí být. A tak to také bude.......
Miroslav Pavlíček
Špion
Slovo „konspirace“ se dnes používá téměř výhradně ve formě adjektiva a to ve spojení „konspiračni teorie“. A tak je pak - kromě skutečných konspiračních teorií - označován každý názor, který není v souladu s názorem oficiálním.
Miroslav Pavlíček
Říjen 1968 (stará fara v M.)
Dnes je opět - možná víc než kdykoli jindy během našich životů - zřejmé, že tou nejdůležitější věcí na světě je mír.
Miroslav Pavlíček
Panu učiteli (paní učitelce) s láskou
Na všechny své pány učitele a paní učitelky vzpomínám s úctou, láskou a s úsměvem v duši. Měl jsem štěstí.
Miroslav Pavlíček
Vilém
Většina z nás žije v přízemí svého života. Ovšem názory na to, kde a co jsou ta jeho vyšší patra se velmi liší.
Miroslav Pavlíček
Rusofil
Dnes je ovšem v módě spíš "rusofob". Nebo třeba ještě výstižněji "ruso-hater"? Ale co dělat s rusofilem?
Miroslav Pavlíček
Proč je chůze (zvláště pro nás boomery) mnohem lepší než běh?
Protože je tenis buržoazní sport? No, trochu to s tím také souvisí, ale důvody jsou přece jen jiné...
Miroslav Pavlíček
Tři erotické symboly Prahy
Nedávno mě zadržela jakási ochranka, za asistence státní policie u izraelského velvyslanectví. Důvodem bylo, že jsem si mobilem fotografoval regulační stanici plynu, která je naproti budovy ambasády.
Miroslav Pavlíček
Práskač
Jarek Nohavica oslavil nedávno sedmdesátiny. Já znám jenom dvě jeho písně. Ale ty stojí za to. Hlavně "Těšínská". Je to takový židovský klezmer. Ono se o tom Nohavicovi říká ledasco.
Miroslav Pavlíček
Ó ty ženy!
Tohle a podvraťáci?! Tak to jste vedle, pane. A je vidět, že tomu vůbec nerozumíte. V takovém případě byste se ale mohl stát radním pro kynologii. Že nic takového neexistuje? Tak to založíme. Nějak ty peníze "zdělat" musíme, ne?
Miroslav Pavlíček
Ten, kdo včas bitvu vzdává
Největším uměním bojovníka je včas bitvu vzdát a zachránit co se dá. On totiž život a jeho skutečný smysl je mnohem víc, než jakési hodnoty vynalezené lidským rozumem, který se tak často mýlí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |