O jednom zpěvákovi 2

20. 07. 2019 20:19:31
Před časem jsem napsal článek „O jednom zpěvákovi“ a dostal za něj celkem co proto. Přitom byl jen o tom, že člověka by nikdy, za žádných okolností, neměla ovládnout nenávist, protože tím nakonec vždy nejvíc ublíží sám sobě...

Nedávno jsem se dočetl o smrti zpěváka KN. Poněkud opožděně, protože zemřel už před pár lety. Dožil se krásného věku 86 let; tedy pokud závodíme, kdo tu vydrží déle.

***

Je to už dávno, počkejte kolik – no hodně dávno. Byl jsem tenkrát student, který přišel z malého města do Prahy a byl z toho tak trochu paf. Užíval jsem možností, které velkoměsto nabízelo. A bylo z čeho vybírat!

Tak třeba opera.
Toho večera dávali Pucciniho Bohému ve Smetanově divadle, dnes se to jmenuje Státní Opera. Pozornost všech byla upnuta k vzácnému hostu: v roli Rudolfa totiž tehdy exceloval jedinečný Peter Dvorský. To napětí plného sálu, čekajícího na slavnou árii „Che gelida manina...“(Peter zpíval v Italštině), bylo úplně hmatatelné. A když vystřelil ono vysoké cé ve slově „speranza“ (naděje), myslel jsem, že divadlo spadne.

Ale je spravedlivé zmínit i KN v roli Marcella. Byl skvělý. Já jsem si ho všímal také proto, že jsem měl lístky na písňový koncert, který se konal hned následující den a kde měl zpívat, mimo jiných sólistů Národního divadla, právě také KN.

Druhý den jsem mrznul na kopci v Motole, kde jsme měli vojenskou přípravu a těšil jsem se na večer. Už abych seděl v teple koncertní síně.

Koncert se opravdu vydařil. Ale místo KN zpíval jiný barytonista.

A co víc - KN nadobro zmizel z programů Národního divadla. To bylo sice divné, chvíli mi to vrtalo hlavou, ale měl jsem jiné, důležitější starosti a zájmy, tak jsem to pustil...

Asi za 5 let, když už jsem byl ve svém prvním zaměstnání jsem jezdíval služebně do jednoho krajského města, kde byla opera. Jednou jsem tam zašel na představení svého oblíbeného Evžena Oněgina. A kdo myslíte, že zpíval tu krásnou árii o lesku a marnosti velkého světa?

No jistě - KN. A skvěle. Měl úspěch skoro jako tenkrát Peter Dvorský. Když jsem se ptal jedné znalé místní kolegyně, jak se tam KN vzal, nevěděla. Objevil se asi před rokem a lidé si ho ihned zamilovali. Měnili si kvůli němu i předplatné.
***

Tady by mohl příběh skončit. V nekrologu nebylo o jeho náhlém odchodu z Prahy ani slovo. Jako by bylo naprosto běžné, že se zpěvák na vrcholu sil (a jdoucí z role do role) sebere a odejde z Národního někam na oblast. Kdyby v tom byla politika, tak by to tam jistě bylo náležitě „zhudebněno“, řekl bych.
***
Když jsem na toto téma zavedl řeč se svou tetou, někdejší pravidelnou a dobře informovanou návštěvnicí koncertů a divadelních představení, byla už velmi stará a nikam nevycházela. Vzpomněla si na případ jednoho zpěváka Národního divadla, kterého policie zatkla bezprostředně po představení. Ani se nestačil odlíčit. Důvodem prý bylo... padělání peněz! Absurdní. Jestli to byl KN nevěděla, doba události i další okolnosti by tomu ovšem nasvědčovaly. Ale na tom nezáleží. A dnes už vůbec ne.
***
Život se však někdy ubírá klikatými cestičkami.
Krásně to napsal Nikolaj Vasiljevič Gogol.


https://www.youtube.com/watch?v=DMKydsueW7g

Autor: Miroslav Pavlíček | sobota 20.7.2019 20:19 | karma článku: 25.26 | přečteno: 811x

Další články blogera

Miroslav Pavlíček

Cena peněz

„Někdy se peníze dostanou k tomu, kdo... ne, že by si je nezasloužil, naopak zaslouží si je vrchovatě, ale prostě... tak nějak si s nimi neví rady. Je z toho spíš zmatený...“

21.9.2019 v 19:39 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 452 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Co vlastně stojí za to?

Ve škole jsme odebírali časopis „Putěšestvie“ (Putování po Sovětském svazu). Byl na křídovém papíře a bylo v něm mnoho krásných, barevných fotografií. Je to už dávno.

11.9.2019 v 14:26 | Karma článku: 20.37 | Přečteno: 334 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Nejšťastnější člověk na světě

Většina z nás si jistě vzpomene na sympatického premiéra Stanislava Grosse, který zemřel v mladém věku 45 let na amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Ta se někdy - zejména v USA - nazývá také Gehrigova nemoc -Lou Gehrig disease

8.9.2019 v 14:20 | Karma článku: 26.62 | Přečteno: 671 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Řád nebo neřád?

V současné době ztrácí řada "tradičních" hodnot svůj význam. Je to dobře nebo špatně? Co třeba takový „řád“ v životě? Složitá otázka. Může plynout zevnitř, ze samého bytí. Nebo také může být nastaven z vnějšku...

23.8.2019 v 19:51 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 350 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jaroslav Herda

Z kamene ani z bláta.

Projevy lidské slabosti mívají i fatálně destruktivní důsledky. Trestné, trestané, přijímané s mirným pohrdáním nebo rozpaky. Někdy i vděčně u vědomí příčinných souvislostí.

22.9.2019 v 6:50 | Karma článku: 5.74 | Přečteno: 128 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Cena peněz

„Někdy se peníze dostanou k tomu, kdo... ne, že by si je nezasloužil, naopak zaslouží si je vrchovatě, ale prostě... tak nějak si s nimi neví rady. Je z toho spíš zmatený...“

21.9.2019 v 19:39 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 452 | Diskuse

Martin Hatala

Závodník

Jezdíte autem tak jako já nejraději svižně? Pak vás musím zarmoutit. Pravdivé povídání je o neklidném courání za pomalým autem, které vám otevře oči. Že přes prvotní černobílé vidění se dostanete k poznání mnohem vyššímu.

21.9.2019 v 14:13 | Karma článku: 43.57 | Přečteno: 9605 | Diskuse

Vladimír T. Gottwald

„Majitelům pravdy“

Villonská balada (také francouzská balada) je poetickou formou, rozvinutou v období renesance, v češtině někdy nazývanou podle svého nejznámějšího autora Françoise Villona.

20.9.2019 v 19:35 | Karma článku: 29.70 | Přečteno: 674 | Diskuse

Dita Jarošová

Sloni vycházejí z pralesa... /povídka/

Slon se svým slůnětem se stal nechtíc svědkem doby, doby plné zvratů, nadějí, zklamaných nadějí, radovánek i lidských dramat... Zaujímal polohu statisty, vstřebával ovšem každou událost, která kolem něho jeho džunglí přešla.

18.9.2019 v 17:33 | Karma článku: 8.71 | Přečteno: 131 | Diskuse
Počet článků 146 Celková karma 23.94 Průměrná čtenost 532

Jsem...

 

Najdete na iDNES.cz