Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Viděl jsem zemi zaslíbenou

1. 04. 2017 20:45:54
Jsem rád, že tento můj 66 - a tedy tak trochu jubilejní - příspěvek připadl do prvních dubnových dnů. Rád bych totiž připomněl jednoho Člověka. Na 4. dubna připadá výročí jeho násilné smrti.

Bez komentáře si dovoluji předložit k zamyšlení několik výňatků ze dvou slavných proslovů Martina Luthera Kinga.
Jen bych chtěl připomenout skutečnost, ze které mrazí: druhý proslov, známý jako „Viděl jsem zemi zaslíbenou“ Martin přednesl v předvečer své smrti. Byl zákeřně zavražděn 4. dubna 1968, když stál na balkoně motelu Lorraine (v Memphisu, Tennesee), kde byl ubytovaný. Bylo mu pouhých 39 let.

***

Z proslovu „I have a dream“ proneseného ve Washingtonu,ve stínu Lincolnova památníku, dne 28.8.1963, během pochodu za občanská práva.

Již pět dvacetiletí uplynulo od okamžiku, kdy jeden velký Američan, v jehož symbolickém stínu tu dnes stojíme, podepsal Proklamaci emancipace. Tento zásadní dekret přinesl paprsek světla naděje milionům černých otroků, spalovaných plameny opovržlivé nespravedlnosti. Přišel jako radostný úsvit dlouhé noci jejich vězení.
Avšak o sto let později černoch stále není svobodný. O sto let později je jeho život stále mrzačen pouty segregace a diskriminace.

Nezapadejme však do hlubin beznaděje, o to vás prosím, přátelé. A přestože musíme čelit problémům dneška a zítřka, stále mám jeden sen.

Mám sen, že jednoho dne se tento národ pozvedne a naplní skutečný význam své víry: že je zřejmé, že lidé byli stvořeni jako sobě rovní.

Mám sen, že jednoho dne na rudých pahorcích státu Georgia synové bývalých otroků a synové bývalých otrokářů společně zasednou ke stolu bratrství.

Mám sen, že jednoho dne bude dokonce stát Mississippi, stát spalovaný žárem nespravedlnosti a útlaku, přeměněn na oázu svobody a spravedlnosti.

Mám sen, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít ve světě, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle svého charakteru.

***

Z proslovu „I've seen the promised land“, Memphis, Tennesee, 3.4.1968

Ano, já nevím co se stane. Máme před sebou obtížné dny. Jako každý člověk bych si i já přál dlouho žít. Avšak tím se nyní nezabývám. Chci jen naplnit boží vůli. A on mi dovolil vystoupat na vrchol hory. Stál jsem na vrcholku hory a viděl jsem zemi zaslíbenou. Je možné, že já tam s vámi nedojdu. Ale chci vás dnes ujistit, že my, jako lidé, do té zaslíbené země dojdeme. Já jsem dnes šťastný a o nic se nestrachuji. Z nikoho nemám strach. Viděl jsem slávu božího příchodu.

Pozn.: Text proslovů podle knihy "Speeches that changed the world", Quercus, 2008, v mém překladu

Autor: Miroslav Pavlíček | sobota 1.4.2017 20:45 | karma článku: 20.32 | přečteno: 397x

Další články blogera

Miroslav Pavlíček

Muž s gumovým člunem aneb o strachu

Tento příběh kdysi vyprávěl Otec Andrzej z kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Já se ho zde dnes pokusím převyprávět (téměř) beze slov.

18.11.2017 v 19:23 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 631 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Politika mě absolutně nezajímá

Je mi srdečně jedno, kdo bude prezidentem, kdo premiérem, kdo se s kým na čem dohodne nebo nedohodne. Moje vnitřní svoboda - a každá jiná je pouhopouhou iluzí - na tom totiž ani v nejmenším nezávisí.

11.11.2017 v 16:41 | Karma článku: 14.99 | Přečteno: 442 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Podivuhodné odpoledne Severína M na Letenské pláni

Motto: Pravil Vasudéva: ... jako řeka, která je všude zároveň, u pramene i ústí, u vodopádu, u peřejí, v moři, na horách. Je pro ni jen přítomnost, nikoli stín minulosti, nikoli stín budoucnosti. (Hermann Hesse: Siddhártha)

4.11.2017 v 20:35 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 310 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Čest a sláva Rudé armádě

aneb urban sketcherovo mlhavé sobotní ráno nad Prahou. Zdá se, že podzim už začíná být melancholický.

21.10.2017 v 16:46 | Karma článku: 21.39 | Přečteno: 658 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Babor

M.Ř.S.

Za ty dvě noci na které nezapomenu, za vůni Tvých vlasů a doteky které hřály jako letní slunce......

20.11.2017 v 1:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Gabriela Onderková

Na existenciální notečkú...

aneb Inspirováno mými literárními mistry..... poznáte kterými? Jako učitelka literatury musím někoho zkoušet i v době existenciální krize :-)

19.11.2017 v 17:26 | Karma článku: 5.35 | Přečteno: 128 | Diskuse

Marek Ryšánek

Sláva a uznání?

komu by se nelíbilo být ctěn, být známý a populární. To je přirozená lidská potřeba. Každému z nás dělá dobře, když je u lidí v úctě. Je v pořádku, když je to důsledek toho, že něco smysluplného vykonal,

19.11.2017 v 17:20 | Karma článku: 6.32 | Přečteno: 111 | Diskuse

Dita Jarošová

Sranda a láska ať zvítězí nad lží a nenávistí!

Když je jednomu či kolektivu nejhůře, uchýlí se k humoru. Máme v tom vybudovanou tradici, Hašek, Šabach, Škvorecký, Voskovec s Werichem, Suchý se Šlitrem, Svěrák s Uhlířem jsou jen pouhou namátkou výčtu české legrace.

19.11.2017 v 11:14 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 456 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Muž s gumovým člunem aneb o strachu

Tento příběh kdysi vyprávěl Otec Andrzej z kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Já se ho zde dnes pokusím převyprávět (téměř) beze slov.

18.11.2017 v 19:23 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 631 | Diskuse
Počet článků 87 Celková karma 19.21 Průměrná čtenost 427

Jsem...

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.