Smysl pro maličkosti, jeden z klíčů života

Děkuji moc, Jaroslave, za Vaši návštěvu a trefný komentář. Cítím to stejně.

Krásný střípek vzpomínek z dětství jste nám tady napsal a namaloval, pane Miroslave. Mě jako poslušné děvčátko také pověřovali různými úkoly, a já se moc snažila je vzorně plnit. Jednou se mi to ale taky nepovedlo. Maminka mě poslala nakoupit a já jsem někde cestou ztratila peníze. Úplné podrobnosti si nepamatuji, ale to obrovské trauma z toho, že jsem zklamala, to si vybavuji moc dobře. A koukám, že Vám taky říkali Míšo. Jednomu Mirkovi tady u nás také tak říkají, ale krátce, Mišo.

Moc Vám děkuji za návštěvu a komentář, paní Jarmilo. Já jsem byl vždycky trochu lehkomyslný, abych řekl pravdu - to víte, kluci. Ano, v dětství mi říkali Míšo a maminka mi tak říkala pořád (stejně tak i někteří kamarádi z dětství). Krátce Mišo mi říkala jedna kamarádka z Německa.

My jsme sáňkovali na lopatě na smetí. Na aktovce mi to strach nedovolil. Inu typický zolát. Přeji ti pěkný víkend.

Moc Ti děkuji, Viléme, za komentář. Já byl vždycky typický dezolát, aniž jsem o tom věděl . Rovněž přeji pěkný víkend.

Miroslave, to je opravdu moc milý a usměvný příběh. A krásné ilustrace.

Srdečně Tě zdravím a přeji hezké dny.

P.S. Pouze ta „nevhodná” lokalita mi zabránila v saňkování na aktovce....

Děkuji Ti moc, Tomáši. No jo, sáňkování - a hlavně na aktovce - chce kopce a Hradec je už dost rovina . Zjistil jsem ale, že ten náš Hačák už také neexistuje - před časem ho zasypali.

Přeji Ti rovněž krásné dny.

Když člověku není něco souzeno, tak mu to není souzeno a nemá cenu se tím rmoutit.

Vašek

Je to tak, jak píšete. Děkuji moc za návštěvu.

Miroslave, Vy nepíšete dle ,,nějakých" not. Vaše skladby jsou ,,komponované" životem. A asi nejen Vaším

Děkuji moc, Jiří, velmi jste mě potěšil svou návštěvou i komentářem.

Nedávno som čítala citát: Pomalu se učím, jak nechávat odejít to, co mi není souzeno. Nechávám jít lidi, kteří odcházejí z mého života když je jim souzeno jít, a víc už se nepokouším je zastavit. Vidím, jak se jedny dveře zabouchly, ale druhé se otevírají. Neklepu už dál na zavřené dveře, za kterými stejně nic není.

...

To je moc krásný citát, děkuji moc .