Pane Miroslave, jsem také opožděnec, co tedy dodat, všechno napsali ti přede mnou. Pozoruji na zahradě ptáky létající ke krmítku, je to krásná podívaná. Sýkorky modřinky i větší koňadry, a tolik zvonků pohromadě jsem ještě nikdy předtím neviděla. Vše zpovzdálí z jabloně sleduje kos Pepa, to je samotář. Občas přiletí dvě tři straky, ale z čeho mám největší radost, to je nádherná sojka. Tu jsem nikdy tak zblízka neviděla. Proč Vám to píšu? Vzpomněla jsem si na Vašeho ledňáčka - nevím proč, ten přece ke mně nikdy nepřiletí.

Moc děkuji, paní Jarmilo, za návštěvu a - jako od Vás vždy - krásný komentář. Také pozoruji ptáčky na krmítku (dávám jim hlavně slunečnicová semínka). Ano, sýkorky jsou u nás také nejčastější. Zvonek také někdy přiletí. A tuhle tu bylo několik čížků a brhlíků. Časté jsou i hrdličky. Ale ten ledňáček také ne .

Přečetl jsem si včera, reaguji až dnes. Mě pokaždé Vaše příběhy, pane Miroslave, natolik osloví a zaujmou, že mám občas problém se hned vyjádřit.

Dodatečně Vám proto děkuji za opět nádherný příběh, který (jako všechny Vaše) nejenže spontánně vede k zamyšlení, ale pokaždé je velkým pohlazením pro duši. Vaše blogy jsou tu opravdovými diamanty, nemajícími konkurenci.

Moc Vám děkuji, pane Pavle. Na Váš komentář se pokaždé velmi těším, protože je pro mě vždy inspirativní. Jsem šťastný, že se Vám blogy líbí, i když já si nemyslím, že jsou tak dobré a jistě je stále co zlepšovat. Zdravím Vás a přeji krásné jarní dny.

...události tížily jejich mysl a srdce...ale oni ho nepoznali. Ani očima, ba ani srdcem... když lámal chléb, se jim otevřela mysl a oni ho poznali...neboť vstoupil do jejich srdcí.

Děkuji s dojetím, vzácný pane Pavlíčku, za Vaše niterné připomenutí, že každý člověk patří Bohu a jeho vládcem jsou city!

Děkuji moc za Vaši návštěvu a krásný komentář, který mě - jako vždy od Vás - velmi potěšil .

Podobné mystické příběhy lze samozřejmě interpretovat do většího záběru. "Zůstaň Pane s námi, neboť se připozdívá " Nebo "Jak to, že jsme jej nepoznali?" Těch věcí se v Emauzech stalo tolik, že by to vydalo na mnoho esejí. Jsem teď mimo comp., takže nemohu psát, což mne mrzí. Vám karma za připomínku a krásné ilustrace

Děkuji moc za návštěvu a komentář. Souhlasím s Vámi, že je tam mnoho důležitých témat, které by stály za rozvedení. Čím více Písmo čtu, tím víc se otevírají významy, které jsem dříve nedokázal rozpoznat/ pochopit. Měl-li bych však poselství příběhu (ale vlastně celé Bible) shrnout do dvou slov, bylo by to (podle mě) - "Probuďte se".

Byl to sám Ježíš, ale oni ho nepoznali.

Ano a nás se to týká také .

Ďakujem Vám, pán Pavlíček, za krásny a dojímavý príbeh a ilustrácie. Potešilo ma to veľmi.

Já moc děkuji za Vaši návštěvu a komentář, paní Melišová. Potěšila jste mě rovněž .

Poslouchala jsem ty příběhy o Velikonocích zase a znovu. A ty, které namluvil Radovan Lukavský, jsou pro mě nejpoutavější. Je jakási naléhavost v jeho hlasu. Něco okouzlujícího stejně jako ve vašich příspěvcích. Jsou zvláštní sdělení v těch příbězích a je tam toho více než se zdá. Dokreslení atmosféry vašemi ilustracemi je jako vždy boží. 😉

Moc děkuji za návštěvu a zajímavý komentář. S tím, že je v těch příbězích víc, než se zdá, naprosto souhlasím. Čtu Bibli každý den a teprve v poslední době začínám chápat. Souhlasím s tím, že je to příručka praktického duchovního života, podávající vše řečí symbolů.

Moc krásný a dojemný příběh, Miroslave, se skvělými ilustracemi.

Děkuji Ti moc, Tomáši. Pochvala ilustrací od Mistra jako jsi Ty, mě vždy potěší.

Nejkratší příběh z Knihy knih, který si lidé povídají již přes 2 000 let... Příběh o nejvyšší oběti a zmrtvýcvstání. Příběh víry a naděje... Karma

Děkuji, paní Mirko. Máte pravdu. Tento příběh je z těch "velikonočních" můj nejmilovanější.

Nádherný příběh, jako vždy i obrázkově. Vč. pointy, tedy, že pravda/poznání se ukáže až tehdy, když se láme chléb

Moc děkuji za krásný komentář, pane Jiří.