Krásná představa (sen?) pane Miroslave. Také se mi někdy zdávají podobné sny. A poslední dobou i o těch, co již bohužel přešli přes ten "duhový most"...

Váš článek ve mně vyvolal i různé asociace, například tuto píseň (Eva Pilarová):. ztps://youtu.be/xxoHS3YLq4Q

Děkuji Vám za návštěvu a komentář, paní Mirko. Tu píseň jsem neznal, ale moje paní si vzpomněla, že ji také slyšela .

Je to možné, Miroslave

Jasně! Díky moc, Jaroslave .

Víte pojem "Duhový most" mám zafixovaný jako konečnou pro naše věrné kamarády z říše zvířátek, pejsky a kočičky, které s námi strávili kus cesty po chodníčkách našeho života.

Ano, je to tak, také jsem to zmínil. Děkuji za návštěvu.

Někdy mívám létací sny. Ani nejde tak o létání, ale spíše o levitaci. I ve snu si uvědomuji, že se to vše děje zcela mimo zákony gravitace a že ten zázrak bude trvat jen krátce a možná se už nikdy příště nebude opakovat. Díky

Děkuji Ti moc, Viléme, za návštěvu a komentář. Také mívám někdy levitační sny .

Po dvojitém duhovém mostu odešla královna Alžběta II. Symbol ?

Děkuji Vám za návštěvu. To jsem nevěděl .

Nádherné.Vychutnala som si to.

To mě moc těší. Děkuji velmi za čtení .

Opět zpívám si. Ten den, co vítr listí z města svál... (Ryvolové).

Hranice mezi sněním a skutečností je někdy tak tenká, až není žádná. To pak po duhovém mostě klidně mohu jít. Zařazuji se do nejveselejšího, červeného pruhu. Ten také je nejrychlejší, nebudu mít čas spadnout nebo vrátit se. Řekni, kdo by vracel, když všude je tisíce cest... A za mostem, na těch cestách, mě čekají jiné věci, ale stejně krásné, jaké mám tady

To máte pravdu, paní Jarmilo. Děkuji za krásný komentář. Já myslím, že život je sen.

Pane Miroslave, naprosto úžasné.

Ve všech z nás je potenciál kráčet po duhové mostě. To jen strach nás až nezdravě drží při zemi a my se pak nedokážeme od ní ani na chvíli odpoutat a pohlédnout výše, k nebesům, která v nás probouzejí lásku a s ní spojenou radost a lehkost bytí.

Moc děkuji, pane Pavle. Napsal jste to tak, jak to cítím i já. Strach (stejně jako nenávist) jsou emoce nízkých vibrací, které nás drží "při zemi". Lásky je nám třeba.

Miroslave, krásný. Samozřejmě, že se po ní dá kráčel ..., pokud se člověk nedívá jen na zem.

Děkuji Ti, Tomáši, moc za Tvou přízeň. Jistě se po ní dá kráčet - jenom ne strach a pohled pouze na zem. Zdravím Tě srdečně a přeji hezký víkend .

Krásné téma.