Nejkrásnější příběh

Kleofáš a ještě jeden z Ježíšových učedníků se vydali do vesnice Emauzy, ležící dvě hodiny cesty od Jeruzaléma. Bylo to krátce po Ježíšově ukřižování. Plni smutku rozprávěli o neblahých událostech, které tížily jejich mysl a srdce.
Když pak už slunce zapadalo a oni procházeli polem, připojil se k nim jako stín další poutník. Byl to sám Ježíš, ale oni ho nepoznali. Ani očima, ba ani srdcem.

I vyprávěli mu o tom, jak byl Ježíš ukřižován i o tom, jak ženy našly hrob prázdný a měly vidění, že byl vzkříšen a žije.

Ježíš viděl jejich smutek a kolísající víru a byl mu jich líto. Jal se jim tedy osvětlovat Kristovo tajemství podle Písma.

Když došli do Emauz, den se již nachýlil a učedníci naléhali na poutníka Ježíše, aby zůstal na noc s nimi.

A při večeři, když Ježíš lámal chléb, se jim otevřela mysl a oni ho poznali.
V tu chvíli on ale jejich očím zmizel, neboť již vstoupil do jejich srdcí.