V těch májových dnech roku 1945

Když jsem před mnoha lety přišel do Prahy, zaujalo mě množství pamětních desek a pomníčků věnovaných obětem pražského povstání. V květnových dnech u nich stávali pionýři.

Staří pánové sedí na lavičce u říčky.

Voda líně plyne, stejně jako jejich hovor a staré hrušně kvetou. Však je květen.
 

„U nás v parku je pomníček padlým během pražského povstání,“ řekne pan Morávek. „ A vedle něj teď krásně kvete třešnička. Já myslím, že je to Sakura.
Vždycky koukám na jména a data na tom pomníčku a říkám si, že teď by už asi byli stejně všichni mrtví. Ale tenkrát měli ještě kus života před sebou. Někteří skoro celý ...“

„Já vám k tomu něco povím,“ promluví po chvíli ticha pan Matějka.
„Ale matematiku nechte, prosím, stranou,“ požádá pan Šturm.

„Můj otec byl učitel. Učil matematiku a fyziku.“ Slovo „matematiku“ pan Matějka zdůrazní.
„Tak to z vás měl jistě táta učitel radost, když jste to dotáhl na profesora,“ řekne pan Šturm uštěpačně.
„Ale no tak, nechte ho mluvit...,“ pokárá ho pan Morávek.
„Já jsem tehdy ještě samozřejmě nebyl na světě," pokračuje pan Matějka. "Otec měl ve třídě jednoho hocha, Toník Prouza se jmenoval. Měl jenom maminku a bydlel ve stejném domě jako tehdy můj táta. Byl to chytrý kluk, ale neučil se a tomu odpovídaly jeho známky.
Táta mu říkal: „Kdyby ses učil, Toníku, mohl bys mít jedničky od shora dolů.“
Ale on, že to nebude potřebovat, jelikož ho bude živit fotbal.
A on ten Tonda opravdu hrál fotbal náramně. Však už válel za Meteor.
To jen tak na okraj. V těch květnových dnech v pětačtyřicátém to už vřelo. Lidé stavěli barikády a každý už prý cítil, že válka se chýlí ke konci. Toho dne, o kterém je řeč, byl Tonda už od rána duchem nepřítomen. Ještě víc, než jindy. A můj otec měl strach, aby se ten Toník do něčeho nezapletl. Cítil za něj tak nějak zodpovědnost, když kluk neměl tátu. A tak Tondu nechal po škole. Otec seděl za katedrou, opravoval písemky a Tonda dostal nějaké příklady.

Otec ale brzy potřeboval do kabinetu, aby si přinesl další sešity a tak milého Tondu ve třídě zamknul.
Když se po chvíli vrátil, byla třída prázdná. Tonda utekl oknem. Spustil se z druhého patra po okapové rouře! Tak moc se dral vstříc svému osudu.
Pomáhal někde stavět barikádu. Dospělí ho prý odháněli, ale kdepak Tonda. A večer ho tam zastihla smrt. A tak nějak... no, blbě. Snad ho zasypalo nějaké železo nebo co.
Víte, já si to představuju tak... Znáte „Danse macabre“, tedy „Tanec smrti“ od Alfreda Rethela? Ono jich to dělalo víc, třeba Holbein. Ale ty Rethelovy dřevoryty jsou, aspoň pro mě, nejpůsobivější. Hlavně ten list, kde se smrt blíží na koni k městu. Člověk ještě nic netuší, dělá si nějaké ty své blbosti, o kterých myslí, že jsou nejdůležitější na světě, a zatím už mu polní cestou cválá vstříc Smrťák. A jede najisto...“
Pan Matějka se kamsi zahledí, snad do své paměti:

„V ulici, kde stála ta barikáda je pamětní deska. Je na ní Toník a další dva chlapi, kteří tam pak padli. Bylo mu patnáct. Ten by tady ještě dnes teoreticky mohl být. A protože už asi není nikdo, kdo by Tondu znal, tak tam chodím já a dávám k té desce kytičku. “
Pan Matějka se odmlčel a po chvíli tiše dodal: “A brzo už nebude nikdo, kdo by tam tu kytičku dal...“
„Tak tyhle řeči mám nejradši,“ řekne pan Šturm.

Všichni mlčí a pozorují hladinu říčky, na které se odráží jarní slunce.

 „Já si vzpomínám,“ začal pan Morávek,“ že kdysi – bylo to dvacet, možná pětadvacet let po válce – se ve světě dělala nějaká anketa mezi studenty. Co si jako myslí o válce. A tam byly i takové odpovědi, že to musí být skvělý pocit, být mezi těmi, kdo vítězí. Fakt dost hrůza. Byla prý jen jedna země, kde všichni dotázaní studenti odpověděli, že válka je strašná věc a musíme udělat všechno pro to, aby se neopakovala. A víte, která země to byla? To byste asi neuhodli - bylo to Japonsko.“
Pan Morávek ukáže na říčku:
„Podívejte, už je tady zase!“
Na hladinu se právě snesla mandarínská kachnička. Pohlédla na pány na lavičce a pak se vydala k druhému břehu.
„Ten prostě jenom je. Tady a teď. Kéž bychom to také dokázali...“ zakončí pan Morávek.

 

Autor: Miroslav Pavlíček | čtvrtek 6.5.2021 12:51 | karma článku: 28,28 | přečteno: 497x
  • Další články autora

Miroslav Pavlíček

Panis angelicus

Možná ty vojáky považujete – jako já – za hrdiny, bránící náš způsob života, naši kulturu. Je však možné, že se přikloníte k mínění, že jde o agresory, rozsévající smrt a utrpení na nevinné lidi tam, kde nemají co dělat.

25.4.2024 v 16:43 | Karma: 17,00 | Přečteno: 360x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Život vojenský - život veselý

Ovšem pouze tehdy, není-li zrovna válka. Je-li válka, to pak život nemá žádný smysl, ani cenu. A nejen vojenský a nejen život. Ani láska, ani východ slunce, ani rozkvetlý šeřík, prostě vůbec nic. Kdo to kdy pochopí?

10.4.2024 v 11:05 | Karma: 11,98 | Přečteno: 507x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma: 21,62 | Přečteno: 350x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Konexe

Pokud chcete být úspěšní v byznysu, musíte budovat konexe. Něco v tom smyslu říká nějaký pan Richard Branson (a je tím tapetován internet). Jako by to dávno nevěděl každý. Ač nepravděpodobné, stalo se tak Léta Páně roku onoho.

20.3.2024 v 14:46 | Karma: 18,51 | Přečteno: 364x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Smrt na plese

"Rychle, pusť si rádio!" "Co se děje, vole? Rusko napadlo Ameriku? Nebo Amerika Rusko? Nebo Číňani přistáli na Měsíci?"

7.3.2024 v 12:08 | Karma: 23,99 | Přečteno: 645x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump

26. dubna 2024  22:27

Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...

USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek

26. dubna 2024  21:30

USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...

VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec

26. dubna 2024  20:36

Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...

Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt

26. dubna 2024  20:26

Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...

  • Počet článků 297
  • Celková karma 18,62
  • Průměrná čtenost 502x
Jsem...

 

Seznam rubrik