Veselá historie jedné zprávy

Aneb drobná příhoda z pracovního života. A když na to tak zpětně koukám, tak ono to není tak úplně od věci...

Když jsem se chystal do svého prvního zaměstnání (zásadně nepoužívám slovo „práce“), vyslovil můj otec přání, abych šel do výzkumného ústavu. Dokonce se radil s nějakým odborníkem a jeho moudra si poznamenal na recept. On to tak dělal vždycky. Byl totiž doktor.Nevím už, co tam všechno bylo, ale to první si pamatuji přesně: „bude pracovat (zase ta práce! Bože můj) s lidmi, kteří mají něco v hlavě“.
To mě zaujalo, protože jsem tenkrát ještě věřil, že „mít něco v hlavě“ je to pravé.

A protože patřím ke generaci, která rodiče obvykle poslechla, tak jsem opravdu do jednoho výzkumného ústavu nastoupil a začal „makat“ s lidmi, co měli něco v hlavě.

Výzkumák se nacházel na předměstí, v takovém docela obyčejném domě u trati.

***
Časem jsem se zapojil do jednoho projektu pro firmu, která dělala spec. techniku (pro mladší a nezasvěcené – techniku pro armádu). Byl to vlastně resortní úkol. O co se jednalo, radši podržím v tajnosti – jeden nikdy neví. Možná víte, že v životním cyklu každého projektu existují takzvané milníky, což jsou, řekněme, jakési kontrolní body.

A tak i náš projekt dospěl k takovému milníku, kdy jsme měli cosi předvést zákazníkovi. Jelikož jsme nic neměli, rozhodl šéf, že napíšeme alespoň výzkumnou zprávu. Podrobnou, vypasenou zprávu o naší dosavadní činnosti v rámci projektu.

A vyrazili jsme na Moravu. Ve firmě nás přijal šéf, který to měl na starosti. Zatímco mu můj šéf vykládal, co všechno jsme udělali a jak jsme významně pokročili v řešení úkolu, já jsem choval zprávu v náručí, koukal jsem do země a potil jsem se za něj.
 

Šéf byl ovšem zkušený rutinér, který už z lecčeho vybruslil a tak věřil, že to klapne i tentokrát. 
Když skončil, náš hostitel prolistoval zprávu - ovšem tímto způsobem:
 

Zabralo mu to asi pět, nanejvýš sedm vteřin. Pak vstal a řekl:
 

Zdálo se, že nežertuje. Ovšem „kuse“ jsme neměli.
***
Zpáteční cestou šéf asi hodinu mlčel. Přece jen „kartáč“, který jsme dostali, byl docela síla i pro něj.
Nakonec však přece jen promluvil:

Zapomněl jsem říct, že jsme měli družbu s nějakým výzkumákem v Petrohradu, pardon, v Leningradu a vyměňovali jsme si navzájem výzkumné zprávy.
***
Za nějaký čas jsme jeli ten družební výzkumák navštívit, u příležitosti nějakého výročí a jakési konference. Protože už tam všichni byli a někomu se ani moc nechtělo, letěl jsem i já.

Docela jsem se těšil, doufaje, že zbyde čas i na prohlídku města, které jsem znal pouze ze svých oblíbených knih od Puškina či Gogola. Dnes už dávám, pravda, přednost optimističtěji laděnému čtivu.

Vše proběhlo hladce. A navíc, prošel jsem se po Něvském prospektu, obdivoval jsem i Měděného jezdce. V den odjezdu, když jsme se už rozloučili, jsem si ještě odskočil na toaletu, a co byste neřekli?

Nu ano - visela tam pěkně za hřbet a už byla docela pohublá, chudinka.
Ale upřímně – musel jsem uznat, že se nakonec ocitla tam, kam od začátku patřila.

Autor: Miroslav Pavlíček | středa 18.3.2020 14:46 | karma článku: 21,54 | přečteno: 496x
  • Další články autora

Miroslav Pavlíček

Život vojenský - život veselý

Ovšem pouze tehdy, není-li zrovna válka. Je-li válka, to pak život nemá žádný smysl, ani cenu. A nejen vojenský a nejen život. Ani láska, ani východ slunce, ani rozkvetlý šeřík, prostě vůbec nic. Kdo to kdy pochopí?

10.4.2024 v 11:05 | Karma: 11,98 | Přečteno: 501x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma: 21,60 | Přečteno: 342x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Konexe

Pokud chcete být úspěšní v byznysu, musíte budovat konexe. Něco v tom smyslu říká nějaký pan Richard Branson (a je tím tapetován internet). Jako by to dávno nevěděl každý. Ač nepravděpodobné, stalo se tak Léta Páně roku onoho.

20.3.2024 v 14:46 | Karma: 18,51 | Přečteno: 362x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Smrt na plese

"Rychle, pusť si rádio!" "Co se děje, vole? Rusko napadlo Ameriku? Nebo Amerika Rusko? Nebo Číňani přistáli na Měsíci?"

7.3.2024 v 12:08 | Karma: 23,99 | Přečteno: 641x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Noty

Zpívat podle not je žádoucí. Vždycky bylo. Zpívej podle not (schválených, rozumí se) jednohlasý chorál a budeš "zolát". Ale někdy se to může zvrtnout, jako když Michou vysypal obsah králíka do záchodu. Tak pozor na to!

26.1.2024 v 11:52 | Karma: 23,83 | Přečteno: 386x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Byl to dobrý rok

Ten, kdo si ztěžuje na svět, tím odhaluje své vlastní uvěznění ve světě. Postoj pramenící z vděčnosti je blažeností (Mooji)

28.12.2023 v 14:14 | Karma: 24,79 | Přečteno: 392x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Dluh

Běda mně hříšnému, jsem dlužen každému a nejvíc jednému - Pánu Bohu svému. (Bohuslav Martinů: Kytice/ lidová poezie)

8.12.2023 v 15:15 | Karma: 25,17 | Přečteno: 390x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Proč?

Proč lidé sahají ke krajním řešením, která se zdají být zbytečná? Ostatně i já sám jsem chtěl kdysi vstoupit do Cizinecké legie. Proč? To si nechám pro sebe. Tváří v tvář hlídkujícímu legionáři v Aubagne jsem však ztratil odvahu.

30.11.2023 v 14:26 | Karma: 24,76 | Přečteno: 466x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Helgoland a já. Já?

18. dubna 1945 bombardovalo ostrov Helgoland 1000 letadel. 18. dubna 1947 explodovalo v podzemí pevnosti 6000 tun trhaviny. Ostrov měl navždy zmizet z povrchu zemského. Nestalo se. Příroda – jako vždy – nakonec zvítězila.

24.11.2023 v 11:37 | Karma: 21,87 | Přečteno: 482x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Haiku, má láska

Východ si podává ruku se Západem. Tak je to správné. Tak to má a musí být. A tak to také bude.......

4.11.2023 v 10:43 | Karma: 28,42 | Přečteno: 385x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Špion

Slovo „konspirace“ se dnes používá téměř výhradně ve formě adjektiva a to ve spojení „konspiračni teorie“. A tak je pak - kromě skutečných konspiračních teorií - označován každý názor, který není v souladu s názorem oficiálním.

20.10.2023 v 12:45 | Karma: 24,16 | Přečteno: 381x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Říjen 1968 (stará fara v M.)

Dnes je opět - možná víc než kdykoli jindy během našich životů - zřejmé, že tou nejdůležitější věcí na světě je mír.

13.10.2023 v 9:28 | Karma: 21,99 | Přečteno: 362x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Panu učiteli (paní učitelce) s láskou

Na všechny své pány učitele a paní učitelky vzpomínám s úctou, láskou a s úsměvem v duši. Měl jsem štěstí.

29.9.2023 v 11:14 | Karma: 24,28 | Přečteno: 483x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Vilém

Většina z nás žije v přízemí svého života. Ovšem názory na to, kde a co jsou ta jeho vyšší patra se velmi liší.

6.9.2023 v 12:25 | Karma: 21,81 | Přečteno: 372x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Rusofil

Dnes je ovšem v módě spíš "rusofob". Nebo třeba ještě výstižněji "ruso-hater"? Ale co dělat s rusofilem?

18.8.2023 v 15:48 | Karma: 25,29 | Přečteno: 677x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Proč je chůze (zvláště pro nás boomery) mnohem lepší než běh?

Protože je tenis buržoazní sport? No, trochu to s tím také souvisí, ale důvody jsou přece jen jiné...

27.7.2023 v 14:18 | Karma: 21,04 | Přečteno: 448x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Tři erotické symboly Prahy

Nedávno mě zadržela jakási ochranka, za asistence státní policie u izraelského velvyslanectví. Důvodem bylo, že jsem si mobilem fotografoval regulační stanici plynu, která je naproti budovy ambasády.

4.7.2023 v 10:12 | Karma: 28,13 | Přečteno: 822x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Práskač

Jarek Nohavica oslavil nedávno sedmdesátiny. Já znám jenom dvě jeho písně. Ale ty stojí za to. Hlavně "Těšínská". Je to takový židovský klezmer. Ono se o tom Nohavicovi říká ledasco.

15.6.2023 v 15:58 | Karma: 25,64 | Přečteno: 1078x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Ó ty ženy!

Tohle a podvraťáci?! Tak to jste vedle, pane. A je vidět, že tomu vůbec nerozumíte. V takovém případě byste se ale mohl stát radním pro kynologii. Že nic takového neexistuje? Tak to založíme. Nějak ty peníze "zdělat" musíme, ne?

8.6.2023 v 10:40 | Karma: 22,90 | Přečteno: 436x | Diskuse| Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Ten, kdo včas bitvu vzdává

Největším uměním bojovníka je včas bitvu vzdát a zachránit co se dá. On totiž život a jeho skutečný smysl je mnohem víc, než jakési hodnoty vynalezené lidským rozumem, který se tak často mýlí.

11.5.2023 v 10:26 | Karma: 25,84 | Přečteno: 419x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 296
  • Celková karma 19,98
  • Průměrná čtenost 503x
Jsem...

 

Seznam rubrik