Synagoga

Synagoga je něco jako kostel, akorát má velikou kulatou věž. Stojí nedaleko náměstí a v noci z ní jde strach.

Maminka chystá večeři a já se dívám ven. Tiše sněží na střechy domů a také na synagogu. Je totiž právě zima.

Synagoga se rýsuje proti temnému nebi a její okna září, jako oči draka. Nebo jako jeho ohnivé nozdry. A já mám strach. Nebo spíš pociťuji tíseň. Okna ostatních domů jsou temná.

Druhý den mě maminka veze na saních na Hrubá luka. Je světlo a synagoga je náhle přívětivá a já jí přátelsky kynu a vůbec se nebojím.

***
Přestěhovali jsme se do jiného domu. Z okna už nebyla vidět synagoga, ale pole a les. Sáňkovat jsem chodil na jiný kopec.
***
A pak synagogu zbourali. Tam, kde stála, vede silnice a kousek dál vztyčili před časem Davidovu hvězdu. Jako připomínku. Ošklivý dům hned vedle nechali stát a synagogu zbourali...

***
Nikol a Fabián jsou dva mladí lidé, řekněme studenti. On je skvělý sportovec, ona hraje pěkně na klavír.

Fabian řekl: K tomu by mi šla ta anekdota...počkej, třeba takhle by to mohlo být.. Když starý Goldstein, který přežil i koncentrák, zjistil, že zbourali synagogu, povzdechl si: "Bože, nejsme my Židé tvůj vyvolený národ?". A když mu to Bůh potvrdil, zeptal se Goldstein: "A nebylo by na čase, aby sis vyvolil zase někoho jiného?"