Mistr a stařeček
Mistr Lam putoval již několik dní do jednoho kláštera ukrytého kdesi v horách. Kochal se krásou jarní přírody, která ho obklopovala a protože byl – jak bylo v těch dobách obvyklé – současně též básníkem, malířem a kaligrafem, těšil se z bohatství inspirace, již nacházel na každém kroku. Jeho mysl byla prázdná a splývala s věčným tao.
***
Jednoho dne, když už se schylovalo k večeru, ho cesta zavedla do bambusového háje. Mistr bambus miloval a ctil: kolínka bambusových stébel jsou zásobárnou životní energie čchi, jejich vnitřní prázdnota pak nabádá k vyprázdnění mysli. Když prošel hájem, stanul Mistr Lam na okraji krásného údolí na pozadí velebných hor, kde snad byl již cíl jeho cesty.
Zapadající slunce osvětlovalo jednoduchou chatrč, která se krčila pod starou borovicí. Mistra zaujala mnohost energie, která naplňovala celé údolí. Dokonce i ptáci, odplouvající do noci se nechali jejím proudem unášet vzhůru a setrvávali dlouhé minuty v jejím oblažujícím náručí.
Již dlouho nebyl Mistr v tak energeticky silném místě. Pochopil, že zdrojem čchi je právě ta prostá chatrč.
Nahlédl oknem dovnitř. V jednoduché, téměř prázdné místnosti spatřil stařečka cvičícího čchi kung, starobylé cvičení pro kultivaci životní energie čchi. Byl tak soustředěný na jednotlivé pohyby, že v první chvíli ani nezaznamenal, že Mistr vstoupil.
Po pravdě řečeno, Mistr Lam asi přeci jen nebyl tím nejvyšším Mistrem, protože si celkem zakládal na svém egu, potrpěl si na jistou okázalost, drahé šaty a také posuzoval a rád poučoval druhé. To opravdový, znalý Mistr jistě nedělá.
Proto mu udělalo dobře, když ho stařeček jaksi poníženě přivítal, celý šťastný, že takový Mistr navštívil jeho chudý příbytek. Okamžitě v něm totiž Mistra poznal.
Mistr Lam už při letmém pohledu oknem zaznamenal nedostatky ve stařečkově cvičení. Pohyby neprováděl správně a ani jeho dýchání neodpovídalo ideálu, jak ho prováděl sám Mistr Lam a jak se to naučil od svých Mistrů.
Stařeček ho pohostil zeleným čajem, kozím sýrem a nabídl mu nocleh. Mistr byl v dobré náladě a na oplátku stařečkovi blahosklonně vytkl chyby a poučil ho, jak cvičení provádět správně.
Stařeček posmutněl a omlouval se, jako by čchi kung byl Mistrovým vlastnictvím a on ho svou nedokonalostí tak nějak znesvětil. Za poučení mu vděčně poděkoval.
***
Na druhý den ráno se oba rozloučili a Mistr se vydal dále do hor.
***
Asi za měsíc se Mistr Lam vracel z kláštera domů a opět mu bylo projít oním údolím. Byl opět večer a údolí bylo stejně krásné, jako před tím. Něco se však přece jen změnilo. Chyběla ta úžasná, všeobjímající energie. Ani ptáci nepoletovali večerním povětřím.
Stařeček asi není doma, napadlo Mistra.
Jaké však bylo jeho překvapení, když nahlédl dovnitř chatrče. Nejen že stařeček byl doma, ale oddával se zrovna cvičení. Zjevně se snažil dostát všem radám a pravidlům, které mu Mistr při své návštěvě vyjevil.
Avšak běda, cvičení nefungovalo.
Mistr Lam vstoupil a hluboce se před překvapeným stařečkem poklonil. Až k zemi.
„Odpusť mně, bláhovému a domýšlivému“ řekl, „ty jsi vše prováděl správně, tak, jak to vyhovuje tvému naturelu a tvým potřebám. Je to tvoje cesta. A tak je to jedině správné. Zapomeň na mé pošetilé rady. Ty sám jsi svým Mistrem“
Mistr Lam se na chvíli odmlčel a pak dodal:“Nepodléhej žádným dogmatům. Poslouchej pouze své nitro. Tam je vše. Tam je Bůh.“
Po těch slovech vyšel do nastalé noci a po chvíli ho přijal bambusový háj.
Mistr pocítil pokoru a brzy nevěděl, zda je Mistrem, nebo bambusovým hájem, nebo snad vánkem pohupujícím stébly bambusu.
Miroslav Pavlíček
Život vojenský - život veselý
Ovšem pouze tehdy, není-li zrovna válka. Je-li válka, to pak život nemá žádný smysl, ani cenu. A nejen vojenský a nejen život. Ani láska, ani východ slunce, ani rozkvetlý šeřík, prostě vůbec nic. Kdo to kdy pochopí?
Miroslav Pavlíček
O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti
Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.
Miroslav Pavlíček
Konexe
Pokud chcete být úspěšní v byznysu, musíte budovat konexe. Něco v tom smyslu říká nějaký pan Richard Branson (a je tím tapetován internet). Jako by to dávno nevěděl každý. Ač nepravděpodobné, stalo se tak Léta Páně roku onoho.
Miroslav Pavlíček
Smrt na plese
"Rychle, pusť si rádio!" "Co se děje, vole? Rusko napadlo Ameriku? Nebo Amerika Rusko? Nebo Číňani přistáli na Měsíci?"
Miroslav Pavlíček
Noty
Zpívat podle not je žádoucí. Vždycky bylo. Zpívej podle not (schválených, rozumí se) jednohlasý chorál a budeš "zolát". Ale někdy se to může zvrtnout, jako když Michou vysypal obsah králíka do záchodu. Tak pozor na to!
Miroslav Pavlíček
Byl to dobrý rok
Ten, kdo si ztěžuje na svět, tím odhaluje své vlastní uvěznění ve světě. Postoj pramenící z vděčnosti je blažeností (Mooji)
Miroslav Pavlíček
Dluh
Běda mně hříšnému, jsem dlužen každému a nejvíc jednému - Pánu Bohu svému. (Bohuslav Martinů: Kytice/ lidová poezie)
Miroslav Pavlíček
Proč?
Proč lidé sahají ke krajním řešením, která se zdají být zbytečná? Ostatně i já sám jsem chtěl kdysi vstoupit do Cizinecké legie. Proč? To si nechám pro sebe. Tváří v tvář hlídkujícímu legionáři v Aubagne jsem však ztratil odvahu.
Miroslav Pavlíček
Helgoland a já. Já?
18. dubna 1945 bombardovalo ostrov Helgoland 1000 letadel. 18. dubna 1947 explodovalo v podzemí pevnosti 6000 tun trhaviny. Ostrov měl navždy zmizet z povrchu zemského. Nestalo se. Příroda – jako vždy – nakonec zvítězila.
Miroslav Pavlíček
Haiku, má láska
Východ si podává ruku se Západem. Tak je to správné. Tak to má a musí být. A tak to také bude.......
Miroslav Pavlíček
Špion
Slovo „konspirace“ se dnes používá téměř výhradně ve formě adjektiva a to ve spojení „konspiračni teorie“. A tak je pak - kromě skutečných konspiračních teorií - označován každý názor, který není v souladu s názorem oficiálním.
Miroslav Pavlíček
Říjen 1968 (stará fara v M.)
Dnes je opět - možná víc než kdykoli jindy během našich životů - zřejmé, že tou nejdůležitější věcí na světě je mír.
Miroslav Pavlíček
Panu učiteli (paní učitelce) s láskou
Na všechny své pány učitele a paní učitelky vzpomínám s úctou, láskou a s úsměvem v duši. Měl jsem štěstí.
Miroslav Pavlíček
Vilém
Většina z nás žije v přízemí svého života. Ovšem názory na to, kde a co jsou ta jeho vyšší patra se velmi liší.
Miroslav Pavlíček
Rusofil
Dnes je ovšem v módě spíš "rusofob". Nebo třeba ještě výstižněji "ruso-hater"? Ale co dělat s rusofilem?
Miroslav Pavlíček
Proč je chůze (zvláště pro nás boomery) mnohem lepší než běh?
Protože je tenis buržoazní sport? No, trochu to s tím také souvisí, ale důvody jsou přece jen jiné...
Miroslav Pavlíček
Tři erotické symboly Prahy
Nedávno mě zadržela jakási ochranka, za asistence státní policie u izraelského velvyslanectví. Důvodem bylo, že jsem si mobilem fotografoval regulační stanici plynu, která je naproti budovy ambasády.
Miroslav Pavlíček
Práskač
Jarek Nohavica oslavil nedávno sedmdesátiny. Já znám jenom dvě jeho písně. Ale ty stojí za to. Hlavně "Těšínská". Je to takový židovský klezmer. Ono se o tom Nohavicovi říká ledasco.
Miroslav Pavlíček
Ó ty ženy!
Tohle a podvraťáci?! Tak to jste vedle, pane. A je vidět, že tomu vůbec nerozumíte. V takovém případě byste se ale mohl stát radním pro kynologii. Že nic takového neexistuje? Tak to založíme. Nějak ty peníze "zdělat" musíme, ne?
Miroslav Pavlíček
Ten, kdo včas bitvu vzdává
Největším uměním bojovníka je včas bitvu vzdát a zachránit co se dá. On totiž život a jeho skutečný smysl je mnohem víc, než jakési hodnoty vynalezené lidským rozumem, který se tak často mýlí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |