Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Yesterday, aneb o pomíjivosti

15. 04. 2017 17:39:08
Jirka mě dloubl loktem pod žebra. Proti nám kráčel pomenší kudrnatý blonďák. Ruce měl frajersky zastrčené v kapsách kostkovaných kalhot, které stejně jako červený svetřík a sluneční brýle prozrazovaly zahraniční provenienci.

„Ty myslíš, že je to on?“ Zeptal jsem se šeptem.
„To si piš, že je“ odtušil rovněž šeptem Jirka.
Ale co by tu dělal? Napadlo mě.

***

Dělali jsme tehdy se spolužákem Jirkou řidičák na motorku. Autoškola se nacházela na stadionu jednoho pražského fotbalového klubu, říkejme mu třeba Slavoj, kdesi na předměstí. Z konečné tramvaje se tam šlo takovou skoro polní cestou.
Byl nádherný jarní den, kolem cesty kvetly naplno tavolníky a na nich poletovali první motýli.

***

Vedoucí autoškoly, pan Blažek složil s uspokojením naše cvičné testy a řekl:“Tak hoši a teď se uvidíme až u zkoušky. Myslím, že to bude dobré“
„Náčelníku..“ začal Jiří, ale pan Blažek si ho změřil tak přísným pohledem, že hned ubral.
„Tedy... pane Blažek...pane Blažku, myslíme, že jsme venku viděli Mirka Kostku. Je to možné?“
„Je“ řekl Blažek. „Hraje teď za Slavoj. A dělá tu také údržbu.“
Jirka chtěl ještě něco dodat, ale pan Blažek se již ponořil do studia nějakých papírů a dal najevo, že rozhovor je u konce.

***

Když jsme vyšli ven, zase jsme Kostku zahlédli.
Měl už na sobě montérky a natíral dřevěnou ohradu. Z ranního outfitu si ponechal jen ty krásné sluneční pilotky. Pohvizdoval si nějakou melodii a když jsme se přiblížili, rozpoznal jsem beatlovské Yesterday, což mi vzhledem k jeho situaci připadalo docela odpovídající.
Když jsme ho míjeli, řekl jsem: „Dobrý den!“


Otočil se na nás, usmál se a zasalutoval. Tak, jak to dělal na hřišti, když zdravil fanoušky po úspěšné akci.
Když jsme opouštěli areál Slavoje, zastavil jsem se a otočil. Kostka už nenatíral, seděl pod stromem a pil limonádu. Když zpozoroval, že se na něho dívám, zvedl ruku na pozdrav.

***

Večer seděl otec v křesle a četl si noviny.
„Víš koho jsme dnes s Jirkou viděli?“
Zeptal jsem se a protože to samozřejmě vědět nemohl, dodal jsem:“Kostku.“
„Hm...“ odtušil otec bez valného zájmu, aniž by zvedl oči od novin.
„Toho herce?“ zeptal se.
„Jakého herce, prosím tě?“ řekl jsem poněkud nazlobeně. „Aha, jo tak. Ne, toho fotbalistu. Mirka Kostku“
A vyprávěl jsem tátovi o našem setkání na hřišti Slavoje.

„Tak přece je to pravda,“ řekl otec a složil noviny.
„Chlapi v práci říkali, že teď hraje za Slavoj.“
„Ale to je hrozné, ne?“ řekl jsem
„Proč?“ opáčil otec.
„No...Slávie, reprezentace, zahraničí. A teď - dno divize. A ještě tam natírá plot.“
V tu chvíli mě napadlo, že Kostka se ani netvářil nějak ublíženě. Naopak, usmíval se a hvízdal si.
Otec přistoupil ke knihovně a já jsem se lekl. Obvykle to dopadlo tak, že chtěl nějakou knížku, kterou nemohl najít a já jsem to odnesl.
Tentokrát však knížku našel téměř okamžitě. Chvíli v ní listoval a pak se ke mně otočil.
„Něco ti přečtu, hochu“ řekl téměř slavnostně.
A jéje, takže poučování, že jsem radši nemlčel, prolétlo mi hlavou.
Otec mi přečetl slova, která zapadla hluboko do mé paměti a já si na ně mnohokrát vzpomněl během té doby, která od toho okamžiku uběhla. A jsou to dlouhé, předlouhé roky, které se přesto zdají být krátkou chvilkou.

„Kde jsou nyní všichni ti mistři a učitelé, které jsi znal, když byli na vrcholu? Na jejich místa již nastoupili jiní a sotva si na ně vzpomenou. Kdysi se zdáli být významní, dnes už o nich nikdo neví.
Ó jak pomíjivá je světská sláva.
Opravdu velký je ten, kdo má mysl skromnou a za nic klade pocty tohoto světa.“ *)

*) Podle Tomáše Kempenského (1380 - 1471)

Autor: Miroslav Pavlíček | sobota 15.4.2017 17:39 | karma článku: 23.27 | přečteno: 479x

Další články blogera

Miroslav Pavlíček

Haiku o tom, co zbude

ze všech těch vladařů, vojevůdců, prezidentů a učených mužů i žen, kteří si mysleli, že jim patří svět.

22.7.2017 v 16:56 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 196 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Le Quattro Stagioni

Ne, nepodává se pizza - dává se Vivaldi. Na housle hraje Kennedy. Jasně, ten pankáč, který se zřekl křestního jména, hraje také Hendrixe a umí vzít za srdce s polskými kluky ze skupiny Kroke. V sále se už setmělo a dirigent

5.7.2017 v 14:18 | Karma článku: 16.25 | Přečteno: 264 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Případ politické korektnosti

Kdysi - a je to už hodně, hodně dávno - jsem při procházce Prahou, snad někde ve Vysočanech, narazil na jednu vývěsku. A na ní byla fotografie. Na samotné fotografii nebylo nic tak zvláštního. Ovšem zaujal mě nápis pod ní.

25.6.2017 v 13:26 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 1354 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Queen of the Night (Báseň beze slov)

S Královnou noci, padám do sebe, má mě v své moci, však myslím na Tebe. Královna noci ráno uvadne, zvedne se přeci, ten kdo upadne.

17.6.2017 v 16:29 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 247 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny IV.

My, lidé, jsme tvorové zvídaví, všem záhadám chceme přijít na kloub. Život nás neustále zkouší. Co dostaneme, když rozluštíme tajenku?

22.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 6.31 | Přečteno: 153 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Haiku o tom, co zbude

ze všech těch vladařů, vojevůdců, prezidentů a učených mužů i žen, kteří si mysleli, že jim patří svět.

22.7.2017 v 16:56 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 196 | Diskuse

Stanislav Salvet

Slzy jednorožce

Ve starobylém lexikonu radí dávný rádce, jak uhranouti ženu, by svolna byla k lásce....................

21.7.2017 v 21:06 | Karma článku: 5.36 | Přečteno: 130 | Diskuse

Dita Jarošová

Slone v porculánu!!

Vracím se opět ke kauze nekonání letošního Open-air festivalu, legendárního českého Woodstocku... Postoj mnoha instancí k vám se mi zdá být mírně řečeno rozpačitý. Samozřejmě nejvíc mne "dostal " okřídlený několikanásobný termín

21.7.2017 v 17:32 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 227 | Diskuse

Milan Slanina

Já, já já, ... jenom já !!!

Vybral jsem si čas, způsob, místo i stav. Všechno, co jsem si v tomto životě prožil, mělo svůj smysl a já nemusím ihned vždy chápat, proč se mi to či ono stalo. Tento smysl však trvá dál a přesahuje mé rozumové vnímání světa.

21.7.2017 v 8:52 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 395 | Diskuse
Počet článků 75 Celková karma 18.55 Průměrná čtenost 394

Jsem...

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.