Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okno

28. 01. 2017 17:24:58
Velký indický myslitel Rabíndranáth Thákur popsal v jedné básni příběh muže, hledajícího zlatotvorný kámen. Kolem krku měl železný řetěz a dotýkal se ho kameny. Jednou potkal chlapce a ten se zeptal: "Odkud máš ten zlatý řetěz?"

Jednou v zimě jsem maloval tenhle obrázek:


Měl jsem pocit, že mě někdo sleduje. Když jsem se otočil, naše oči se střetly. Byl zabalený do šály, měl vyhrnutý límec kabátu, ale neměl čepici. Sníh padal do jeho prošedivělých vlasů, které se zdály bělejší, než opravdu byly.
„Proč kreslíte právě tenhle dům?“ zeptal se.
„Protože se mi líbí“ řekl jsem.

„Bylo to to okno s lucernou“ řekl po chvíli mlčení.
„Tam jsem byl šťastný. Tam jsme byli šťastní... Za oknem je jen malý pokoj. Měli jsme tam stůl a dvě židle. Nic víc. Vždycky večer jsme se tam sešli a povídali si, co nás přes den potkalo.
Nebylo to nic zvláštního, maličkosti. Dotýkali jsme se jeden druhého“
Odmlčel se. Zdálo se, že ho ta slova vyčerpala a že čeká, že se okno otevře a on tam znovu nahlédne. Okno však zůstalo zavřené.
„Můžete mi říct“ obrátil se na mě naléhavě, „proč jsem odešel? Proč jsem JI opustil?“
Jistě nečekal, že mu to řeknu.
„Bydlím teď ve vile. S velkou zahradou. Ale nechce se mi tam, chápete? Nejsem tam vůbec šťastný. Se ženou si nemáme co říct“.
Díval se mi do očí, jakoby chtěl zjistit, jestli ho chápu.
„Tehdy jsem ty šťastné okamžiky nedokázal prožít a tak jsem je ani nepoznal. Myslel jsem, že to hlavní teprve přijde. A ono to přitom už bylo ono“
Zavrtěl hlavou, jako by stále nemohl pochopit, proč to tehdy nepoznal.
„Žít přítomným okamžikem...“ řekl už spíš pro sebe a bez rozloučení se pomalými kroky vydal k domu a zmizel v náhle již setmělém podloubí.
Okno zůstávalo temné i když už byla tma. Avšak lucerna se rozsvítila. Zprvu nesměle, ale pak se rozzářila jasným světlem.
Žít přítomným okamžikem, opakoval jsem si.
Ve světle lucerny jsem uviděl husté sněžení. Mnohem hustší, než jsem si představoval.
Celou svou mysl jsem zaměřil na jsoucí okamžik, na padající sněhové vločky.
Nebylo náhle nic, než sníh, okno, lucerna a počínající noc. A já.
A možná jsem to všechno byl jenom já.

Sníh mi křupal pod nohama a na mé stopy se snášely další a další vločky.
Za chvíli tu po mně nezbude vůbec nic...

Autor: Miroslav Pavlíček | sobota 28.1.2017 17:24 | karma článku: 21.54 | přečteno: 488x

Další články blogera

Miroslav Pavlíček

Severín M (1)

Život je takový hloupý způsob, jak strávit čas čekání na smrt. Severín M je totální outsider. Tento svět nechápe, ani o to nestojí.

23.9.2017 v 15:06 | Karma článku: 12.97 | Přečteno: 280 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Svatá Klára (zenový minikomiks)

Zen? Mladý muž přišel k zenovému Mistru, který právě provozoval zazen, aby ho požádal o radu. Mistr mu pokynul, aby přisedl. Oba seděli a mlčeli. Po chvíli mladík tázavě pohlédl na Mistra. Ten řekl: "To je vše. Nic víc už nebude"

16.9.2017 v 17:08 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 351 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Quo vadis, Francie?

Předem upozorňuji, že se jedná o humornou nadsázku (ne sice moc velkou, ale přece jen nadsázku).....

9.9.2017 v 12:01 | Karma článku: 28.62 | Přečteno: 1004 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Profesionální svazák (komiks)

Zpočátku to byl student, jako my ostatní. Říkejme mu, dejme tomu, Švejda. Ale pak se stal uvolněným předsedou svazu mládeže na fakultě.Měl individuální studijní plán, nosil oblek a chodil po schůzích. U zkoušek to vypadalo takto..

2.9.2017 v 16:11 | Karma článku: 23.30 | Přečteno: 826 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Vojtěch Fišera

PředuSivá

„Kdo trpí sám, ten trpí mnohem tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž.“ - William Shakespeare ....

26.9.2017 v 18:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Lucie Menclíková

Jak se mě ten nahoře snažil uplatit

Druhej den ráno naštěstí vůbec nevim, kde mi hlava stojí, zaspala jsem, a tak chvíli zmateně pobíhám po baráku, bleskurychle na sebe házim oblečení a sedám na kolo. Čeká mě pracovní pohovor.

25.9.2017 v 7:30 | Karma článku: 13.58 | Přečteno: 410 | Diskuse

Marcela Valouchová

Utopie

Jel po rovné nové silnici. Na tmavém asfaltu bylo namalováno bílé značení. Ten kontrast ještě podtrhoval novotu silnice. Vyjel na polní cestu a zastavil. Pomalu vystoupil z auta.

25.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.28 | Přečteno: 132 | Diskuse

Josef Němec

Konečná

Návrat na místo, které si každý musí prostě zamilovat. Zapadlá vesnička Three Pines v kanadských horách ožívá díky L. Pennyové již popáté, pro české čtenáře tak není žádnou neznámou. Naopak našla si své fanoušky, které umí potěšit

24.9.2017 v 20:53 | Karma článku: 4.70 | Přečteno: 211 | Diskuse

Martina Mičková

Děti lze naučit bylinky i zábavně

„Pojď se podívat, víš, co je to za bylinku?“ Názorný způsob je jistě v pořádku, ale formou pohádky si děti pamatují léčivky i jejich účinky ještě lépe.

24.9.2017 v 6:52 | Karma článku: 6.04 | Přečteno: 162 |
Počet článků 82 Celková karma 21.78 Průměrná čtenost 417

Jsem...

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.